Hádám, že jsem tak dlouho otálela s popisem naší poslední vyjížďky proto, že byla v sezóně doopravdy poslední. Protože na jejím konci jsme zajeli s Pavlem260 k nim domů do garáže, přehodili přes Miatku plachtu a se smíšenými pocity za ní zabouchli vrata. A od té doby tomu pořád nemůžeme uvěřit (hlavně teď v sobotu dopoledne, kdy počasí i teploty odpovídaly tak půlce září).
To se spojilo s obdobím, kdy se mi obecně moc psát nechtělo, a to ani v práci, kde jsem za to placená :). Takže report z poslední vyjížďky, na který dost z vás čekalo (přestože na ní nebylo nic zas tak bulvárně skandálního, zejména s tou housenkou ne), přichází až teď, s víc než třítýdenním zpožděním.
Takže tedy: byla sobota, bylo krásně a my jsme neměli (kromě toho, že jsme měli na večer naplánované zazimování Miatky) nic v plánu. Vypadalo to na krátké, symbolické provětrání během odpoledne, ale já vskrytu duše doufala, že by se mohlo dát dohromady pár klubáků pro poslední scuk. A taky jo: během odpoledních příprav zazvonil Jirkovi telefon s nabídkou, která se neodmítá a která zahrnovala sraz na benzínce, oběd v KFC a hledání letiště. Ideální bylo, že mezi účastníky byl i Pavel, takže se elegantně vyřešil večerní sraz pro zazimování. Byla už celkem zima, určitě větší, než je dneska, ale i přesto jsme pod tlakem okolí na první benzínce shodili střechu a vyjeli v kabátech, čepicích a rukavicích. Jak cvoci :-)
(Pokračování příště)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat