Začátkem listopadu jsem byla vyslaná na služební cestu do Londýna. Byla jsem tam už několikrát, ale většinou jen na skok a naposled někdy před deseti lety :). Bohužel jsem většinu z necelých tří dnů strávila zavřená v konferenční budově, případně v hospodě a hotelu a jediný volný kus dne jsem měla ve čtvrtek večer, když už byla tma, takže jsem si z centra moc neprohlídla. Zašla jsem aspoň na Picadilly, to je ve tmě skoro stejné jako přes den :). Ale i navzdory tomu, že jediné, co jsem z Londýna viděla, bylo buď v noci nebo z taxíku, jsem měla spoustu zážitků.
Jeden z nich se týkal i londýnského automobilového provozu. Je hustý, samozřejmě. Z letiště jsme jeli k hotelu v centru ani nevím jak dlouho a stálo to asi 80 liber. (Londýnské taxíky, to je mimochodem vynález: v oddělené kabině je 5-6 míst, z toho 2-3 proti směru jízdy, takže pokud jedete ve víc lidech (a ne zrovna z Heathrow do centra ve špičce), je to celkem dost úsporný a zároveň pohodlný způsob cestování. I když je to taky drahé. V Londýně je totiž drahé všechno.
A tím se oslím můstkem dostávám k tématu celého blogu ;). Drahá jsou i auta Londýňanů. Nikdy v životě jsem na jednom místě (kromě autosalónů a muzeí :D) neviděla takovou koncentraci Porsche. Doslova na každém kroku pak šlo potkat kabriolet (tou dobou už s nataženými střechami), převážně BMW Z3 a Z4. Samozřejmě jsem napínala zraky a pátrala po MX-5. A nakonec jsem se nezklamala: stříbrné NB (pravděpodobně v úpravě a la petr007, protože anténu mělo vysunutou i zaparkované :D). Samozřejmě jsem vám to zdokumentovala:
A vzhledem k tomu, že Miatka je zazimovaná, je tohle i poslední příspěvek v tomhle roce. Přeju vám všem veselé Vánoce, šťastný nový rok a úspěšné příští léto s Miatou... :)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat