Mít auto, jako je MX-5, znamená taky zažívat chvíle spřízněnosti, a to nejenom s Mazďáky. Najednou tvoříte jednu partu s ostatními roadstery, sounáležitost cítite i s motorkáři, ale občas tohle neviditelné pouto probleskne i směrem k motoristům z úplně jiné škatulky. V pátek po nás například na průhonickém kruháku pokukovala posádka nějakého staršího báva (myslím e30). Co si v takové chvíli řeknete? Jasně, „závidí“. Ale o vteřinu později, a nepochybuju, že se chtěla vytáhnout hlavně před námi, na tom kruháku vystřihla takový drift, že jsme pomalu záviděli zas my :).
V neděli jsme jeli z Litoměřic do Roudnice (zadem, cestou soubčžnou s Labem, je to moc hezká a pustá silnička, kdybyste se v těch končinách někdy ocitli) a někde po cestě jsme dojeli trabant. Ale ne tak ledajaký. Zářil do daleka novým, jasně červeným lakem a když ne na první, tak určitě na druhý pohled bylo vidět, že to není omylem provozuschopná fosilie tuzemského vozového parku, ale srdeční záležitost, mazlíček a leštěnka. Na kluka za volantem jsme, když sjel v jedné vesnici na příjezdovou cestu stočenou téměř do protisměru, ukázali uznalý palec nahoru. Legrace byla, že on stejně uznale koukal na nás. Těžko říct, jestli bychom si rozuměli, narazit na sebe někde jinde, ale tahle situace a vzájemné pocity byly jasné: oba máme auto, na které můžeme být (a jsme) hrdí.
Mimoto bylo v neděli strašně krásně, tak akorát na vyjížďku s pořádnou dávkou opalováku. V katastru vesnice s příznačným názvem Hrobce jsme si dali první drift, který bylo potřeba srovnávat nadvakrát. Budu si muset nějak vypolstrovat pás u spolujezdce :). V tom vedru se nám na kešovacích zastávkách ani nechtělo natahovat střechu, tak jsme nechali auto na roudnickém náměstí jen zamčené. Nikdo nám do něj plechovky ani vajgly nenaházel, jak jsme byli varovaní :).
Začínám se přistihávat při tom, že úspěšnost víkendu měřím podle počtu hodin strávených jízdou v MX-5. Z tohoto hlediska to byl megaúspěšný víkend, v pátek, sobotu i neděli jsme vyjeli, celkem padla zas cca nádrž. Kdyby to sakra tak nelezlo do peněz! :) Taky nám začalo pískat něco v pravém předním kole a na chvíli zmírnit se to dá jen brzděním. Nic moc příjemného, už proto, že v mazdičce člověk radši šlape na plyn... ;). Ale snad se to před koupí nových destiček ještě nějak utiší...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat