Ano, musím přiznat hned na úvod, poprvé jsem vlivem jízdy Miatkou blinkala. Hned dvakrát při jedné jízdě; a to poprvé nejmíň po takových sedmi letech. Zkrátka se sešly nepříznivé okolnosti :).
Za prvé nevhodná snídaně. Poznámka pro příští generace, když se chystáte strávit tři hodiny v autě vesměs na klikatých okreskách, tvaroh s cornflaky je výsostně nevhodný. Za prvé nezasytí (pořádná houska se šunkou nebo sýrem správně „zabetonuje“ žaludek), za druhé, pokud už dojde k neštěstí, natrávené celozrnné lupínky při zvracení škrábou :)).
Za druhé, výlet do Mariánek při příležitosti výročí svatby jsme se rozhodli pojmout nemastňácky a tedy ne po dálnici, ale po okreskách. Okresky jsou celkem jasná štace z Kralovic do Teplé, ale z Berouna do Kralovic existuje několik alternativních cest vesměs velkého stupně klikatosti. A třetí faktor byl déšť, kvůli kterému jsme jeli s nataženou boudou a tedy se trochu nedostávalo čerstvého vzduchu.
Dlouho jsem nezažila ten pocit – mravenčení , hučení v uších a hlavně neodvratné procesy na spojnici vnitřního ucha, mozku a trávicího ústrojí. „Budu blinkat,“ oznámila jsem v klidu a počkala přes další dvě zatáčky, kde jsme našli plácek na odstavení. Vystoupila jsem a předklonila se nad trávou. „Hlavně ne násilně,“ slyšela jsem jakoby zdálky volat Jirku, byla jsem ale ve stavu, kdy byly následné události nevyhnutelné; jen se na ně zkrátka muselo ještě pár vteřin počkat.
Po takové akci je člověku hned líp; jenomže výchozí podmínky se nijak zásadně nezměnily. Pečivo se v autě nenacházelo (a nacházet se v něm bude jen přes Jirkovu mrtvolu), serpentiny neskončily... postupem času se situace zase zhoršovala. A když říznul poslední zatáčku, už to nebylo žádné „až uvidíš odpočívadlo, zastav“, ale pádné a naléhavé „zastav!“. Pochopil vážnost situace, zastavil (naštěstí jsme byli zrovna na celkem širokém a přehledném úseku silnice, navíc v obci) a já ani nevystupovala, nahnula jsem se z otevřených dveří a poslouchala komentáře řidiče ke gejzírům vody s colou, kterými jsem si chtěla zklidnit žaludek.
(Silničky do Podmokel jsou ovšem opravdu unikátně klikaté.)
Pokračování příště
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat