úterý 17. srpna 2010

Léto bez Miaty III. Neděle

Naše první noc proběhla v klidu. Spali jsme jako nemluvňátka – tedy, já nejdřív nemohla usnout, protože mě zábly nohy, což Jirka nemohl pochopit. Ono tam ale prostě opravdu žádné extra vedro nebylo :)

Čekalo nás první dopoledne u moře. Jak se dalo čekat, voda byla ještě studenější ;). Přesto proběhly obligátní dvě koupačky a oběd – tentokrát padl los na restauraci s krásným názvem Atmosfera. Atmosféru to mělo moc příjemnou a já si dala salát s olivami, rajčaty a mozzarelou. Co jsem v lístku asi přehlédla, byla sušená šunka poskládaná přes celý obrovský talíř. Jirkovi donesli pánvičku s exkluzivními těstovinami Arabiata.

O siestě jsme měli spoustu plánů, ale všechny zhatila skutečnost, že jsme po návratu z oběda zapadli do postelí a spali zase až do tří. Tím byl ale spánkový deficit snad konečně dohnán.

Odpoledne byla voda snesitelnější a večerní program náramný. Jako předkrm meloun koupený cestou z oběda a pak jsme si zašli na první kávu, když nepočítám tu na benzínce v sobotu ve tři čtvrtě na šest ráno. Cappuccino bylo stejně skvělé jako presso. No a pak jsme vyrazili do přístavu s tím, že si cestou dáme pizzu.

Abych to zkrátila: do přístavu jsme nedošli a pizzu jsme si díky prováhání posledního stánku dali až cestou zpátky, nějaké dvě hodiny po tom, co jsme dopili kafe. Jeden plátek u stánku do ruky, což ale Jirkovi samozřejmě nestačilo, takže si šel dát k jednomu stánku ještě jednu. A v rámci dovolenkového dobrodružství že ochutná největší šílenost dostupnou na stáncích s pizzou alporta – pizzu s hranolky a párkem. „Olandia“, tedy holandská, jak bývá v některých lístcích nazývána, chutnala ještě příšerněji, než vypadala. Zážitek to ale prý byl nesmírný.

Co se týče pláže, došli jsme po dřevěné stezce pro pěší skoro až na její konec. V zapadajícím slunci obklopená racky vypadala úchvatně, bohužel stejně lákavá byla i pro komáry – jednoho jsem místo odfouknutí zabila Jirkovi na tváři; pak byl asi čtvrt hodiny poněkud nevrlý, než se jeho negativní pozornost přesunula na hlad a absenci restaurací a stánků.

Po takovém výletě jsme nepotřebovali ani to Lambrusco.

Žádné komentáře:

Okomentovat